Náměstí Republiky

Náměstí Republiky leží v místech někdejšího hradebního příkopu mezi Starým a Novým městem. Jeho plocha vznikla ve zhruba dnešní podobě v 60. letech 19. století, kdy byly zbourány pražské středověké hradby. Již na přelomu 12. a 13. století však byla zdejší plocha zastavěna. Existoval zde románský kostel sv. Benedikta. Velký prostor v blízkosti středověkého jádra města podnítil výstavbu mnohých významných staveb na přelomu 19. a 20. století, mezi které patří například Obecní dům, či bývalé kasárny Jiřího z Poděbrad. Do roku 1916 neslo náměstí název Josefské. Poté bylo přejmenováno na Náměstí Františka Josefa I. Vzhledem k vyhlášení nezávislého Československa byl ale roku 1919 název změněn, a to na současný. Ten vydržel až do roku 1940, kdy docházelo v již protektorátní Praze k přejmenovávání mnohých míst, toto náměstí nevyjímaje. Do roku 1945 tak existovalo náměstí Hybernské.

Toto místo bylo dlouhá léta rušnou silniční a tramvajovou křižovatkou; na konci 70. let zde byl otevřen tehdy největší obchodní dům v Československu, Kotva. Roku 1984 byla v ulici Na Příkopě, ústící na náměstí z jihu, zrušena tramvajová trať a zřízena pěší zóna. V téže době bylo celé náměstí uzavřeno z důvodu stavby stanice metra,  bylo doplněno podchodem a jeho velká část byla zpřístupněna rovněž pro pěší.

V letech 2003-2004 proběhl v prostorách zrušených kasáren Jiřího z Poděbrad rozsáhlý archeologický výzkum, předcházející výstavbě největšího obchodního centra v Praze - OC Palladium, které bylo otevřeno na podzim roku 2007. V rámci této rekonstrukce vznikla po celé ploše náměstí, které dnes patří k nejatraktivnějším turistickým místům v Praze, pěší zóna. Od roku 2003 se na nám. Republiky, před OC Stará Celnice, konají tradiční vánoční trhy.