České vánoční trhy - Vánoce pod širým nebem

Menu
    • date
    • Praha 1 Náměstí Republiky
      25.11 - 24.12.2017
    • Praha 2 Náměstí Míru
      20.11 - 24.12.2017
    • Praha 2 Tylovo náměstí
      23.11 - 24.12.2017

O Vánocích

Advent

Do adventní doby spadalo několik památek světců, ke kterým se pojilo velké množství lidových zvyků a pověr. Tyto obyčeje vycházely z křesťanské víry, ale z některých na nás dýchne ještě doba předkřesťanské mytologie. Ne všechny zvyky se udržovaly všude a každý z nich měl množství krajových variant.

Prvním adventním svátkem byl 30. listopad, den sv. Ondřeje. Tento den jednoho z dvanácti apoštolů býval dnem věštění, který se dnes spíše spojuje se Štědrým dnem. Například na Slezsku lily v tento den dívky olovo. Roztavily je na lžíci nad svíčkou a přes klíč, jehož zuby vytvářely kříž, rychle vylily do studené vody. Z tvaru, ve kterém olovo ztuhlo, se usuzovalo na to, jaký jejich příští manžel bude: štíhlý, tlustý, krásný, ošklivý, hrbatý...

Druhý svátek adventní se slavil 4. prosince na sv. Barboru. Svatá Barbora byla mučednice z dob starověkého pronásledování křesťanů. Barbora byla první z "obchůzkových postav".

Nejoblíbenějším adventním svátkem byl a stále zůstává sv. Mikuláš, který se slaví 5. prosince. Mikuláš je dnes vlastně jedinou z obchůzkových postav, která nezanikla. Mikuláš se slaví večer 5. prosince. Posledním adventním svátkem byl 13. prosinec - den svaté Lucie. Dnes je to den zcela běžný, ale v minulosti byl velmi důležitý. Svatá Lucie chránila proti čárům a čarodějnicím.

Jesličky

První jesličky (betlém) se objevily v roce 1223 v italské Umbrii, když František z Assisi přivedl živého oslíka a vola a u jeslí jako u oltáře sloužil štědrovečerní mši. Za zvykem stavění betlémů stojí v českých zemích jezuité, což je trochu paradoxní, vzhledem k tomu, jak neslavně u nás v době pobělohorské prosluli. Jezuité betlémů používali od 16. století jako jeden z prostředků rekatolizace.

První známý pražský a vůbec český betlém představili jezuité veřejnosti v roce 1560 ve svém kostele sv. Klimenta u Karlova mostu. Jak vypadal, nikdo přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky začaly šířit do dalších kostelů a klášterů.

Ke konci 18. století, v době osvícenství, jesličky opustily kostely a ujaly se na vesnicích i ve městech mezi prostým lidem. V biblickém příběhu o narození Ježíška lidé shledávali mnoho blízkého se svým osudem - chudobu, strach z budoucnosti, ale i lásku k dětem a naději. Betlémy také umožňovaly lidem stát se téměř přímým svědkem betlémské události a připomínaly jim živě Kristovo narození.

K základním figurkám - Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům - si lidé přidávali i další postavy ze svého nejbližšího okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny. Materiály, z něhož se betlémy stavěly byly rozmanité. Zvyk stavět betlémy patřil tedy k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Betlém byl symbolem Vánoc, ale v 19. století byl postupně vytlačován vánočním stromkem, který se nakonec stal novým symbolem Vánoc.

Vánoční stromek

První vánoční strom přivezl do Prahy roku 1812 ředitel Stavovského divadla Karel Liebich. Na Štědrý večer pozval společnost do své vily na Čertově vršku v Libni, kde přesně o půlnoci za zvuků vánoční hudby, předvedl hostům jako překvapení vysokou jedli, zdobenou hořícími svíčkami a zavěšenými dárky. O příštích Vánocích již jedle zdobila mnoho pražských bytů a salonů.

Vánoční trhy

Úkazem, který nasvědčoval, že vánoce jsou na dosah, bylo už v 19. století konání vánočních trhů. V té době se Pražané pustili do nakupování nebo alespoň chodili a dívali se, co trh nabízí. Je zajímavé, že když čteme vzpomínky pamětníků, které byly vydány, tak všichni vzpomínají nejvíce právě na kouzlo vánočních trhů. Sortiment zboží byl samozřejmě zaměřen na tyto svátky. Ale protože se prodávalo po celou dobu adventu, byly tu i figurky Mikulášů, čertů a samozřejmě hračky.

Kolorit vánočního trhu tehdy doplňovaly i pouťové atrakce, byli tu zpěváci, kteří ukazovali na hrůzostrašné výjevy, ilustrující děj písniček. Nechyběly střelnice, boudy loutkářů a rytířské hry. Atmosféru náměstí pak umocňovalo osvětlení olejovými nebo petrolejovými lampami. Předvánoční trh vrcholil s blížícím se Štědrým dnem. Do zasněžené a mrazivé Prahy se na saních sjížděli nakupovat bohatí lidé z venkova. Také pražští drožkáři a fiakristé vyměnili vozy za sáně a odevšad bylo slyšet cinkání rolniček.

Období adventu však nejsou jen trhy, ale už od 18. století je s tímto obdobím spojena tradice charitativních akcí. Například za vystavování betlémů, mimo chrámové prostory se muselo platit a část peněz šla na dobročinné účely. Další zajímavou akcí byly tzv. novoroční omluvné listy. Vznikly na podnět nejvyššího purkrabího, hraběte Chotka. Měl tolik gratulantů, že se s nimi nestíhal sejít a tak ve 20. letech 19. století zavedl novoroční přání, které posílal s omluvou gratulantům.

  • tel+420 261 174 144
  • tel+420 602 367 605
  • emailinfo@vanocnitrhy.cz